Krmení psů  

     Krmení štěněte velkého plemene je velmi důležité. Dospělého psa můžete občas trochu ošidit, ale štěně a mladého psa ve vývinu nikdy. Kdo nechce a nebo nemůže krmit štěně barzoje tím nejlepším, ať si je ani nepořizuje! Nedostatek kvalitního krmení štěněte velkého plemene, jako je barzoj, v době maximálního vývinu způsobí nenapravitelné škody na jeho zdraví.

     Krmit se dá několika způsoby, každý má své výhody a nevýhody, ale v zásadě jsou rovnocenné. Vyberte si způsob, který vám bude vyhovovat, kvalitně (a nekvalitně) se dá krmit kterýmkoliv z nich. Pokud se rozhodnete přejít z jednoho způsobu krmení na jiný, dělejte to postupně, abyste nezpůsobili psovi zažívací problémy – nahrazujte postupně malou a pak větší a větší část původního krmení krmením novým, až budete krmit plně tím novým krmením. Měl by na to stačit týden.  

 

1) granule

     Pro krmení barzojátka je třeba vybírat tzv. superprémiová krmení. Některé značky jsou takové celé, některé mají své superprémiové řady. Vyzkoušeli jsme postupně několik značek a v posledních letech krmíme prakticky výhradně granulemi Royal Canin, a to proto, že zvířatům chutnají, a to dlouhodobě. U jiných značek se nám stávalo, že psi a kočky začali krmení odmítat (kočky jsou mlsné, ty dřív). Krmení vybírejte následovně: 1) superprémiové, 2) pro určenou velikost (podle váhy zvířete v dospělosti - u barzoje psa počítejte kolem 40 - 45 kg, u feny 30 – 35 kg), 3) pro věkovou kategorii a nakonec 4) pro životní situaci - jsou speciální krmiva pro psy v zátěži, pro psy s citlivým zažíváním, pro psy, kteří potřebují držet váhu a nebo dokonce zhubnout, apod. Další kvalitní značky, které máme vyzkoušené: ANF, Hill´s, Eukanuba, Taste of the Wild. Doporučuji kupovat přes internet, cenová úspora je citelná.

     Výhodou krmení granulemi je maximální snadnost a jednoduchost (granule nasypete do misky a co pes nespotřebuje, zase vysypete zpátky do pytle, nic se nezkazí a nic se nevyhodí). Výhodou je, že pejsek dostane vše, co potřebuje a ve správném poměru, čehož u jiných způsobů krmení těžko dosáhnete. Další výhodou je, že pokud budete krmit kvalitním kompletním krmením podle velikosti plemene a věku štěněte, není třeba dodávat žádné další krmné doplňky. To se dělalo dřív, když se krmilo klasickým způsobem, tj. masem s přílohou. (Pozor - předávkování vitamíny rozpustnými v tucích - tj. vitamíny A, D, E a K - a minerálními látkami je také škodlivé jako jejich nedostatek!) A v neposlední řadě výhodou je, že pejsek má optimální trávení - produkuje exkrementy ve správné konzistenci, nemá ani průjem ani zácpu. Jeho srst bude pěkná a lesklá, jeho kondice bude tak akorát – nebude ani tlustý ani hubený.       

     U každého způsobu krmení musí mít pes neustále přístup k čisté vodě. V případě krmení granulemi je třeba to dodržovat s velkou pečlivostí!

 

2) klasické krmení

     Byly doby, kdy jsem si brala jednou měsíčně den dovolené, vstávala v neuvěřitelnou ranní hodinu a vyrážela přes půl světa, abych zaujala perspektivní místo ve frontě na výsekové (a tedy levnější) maso pro psy. Po návratu domů jsem úlovek nabalíčkovala po porcích na jeden den a nacpala jimi mrazák, abych pak každý večer vyndala jeden balíček, ráno vstávala zase trapně brzy a vařila v papiňáku denní dávku krmení pro psy a kočky. Zlaté granule!

     Nevýhody jsou jasné – spousta práce, špinavého nádobí, potřeba velkého mrazáku, shánění různých druhů masa za přijatelnou cenu.  A výhoda je taky jasná – vy byste snad chtěli celý život jíst jen jeden druh sušenek? Cenově to, myslím, vychází stejně s granulemi. Ten, kdo říká, že krmení masem je levnější, nepočítá podle mého názoru svůj čas a svoji práci, elektřinu a teplou vodu na mytí té spoušti po vaření a nakrmení zvěře.

     Jenže krmit masem se musí umět a dneska se rady nastávajícím majitelům štěňat redukují obvykle jen na doporučení vyzkoušené značky granulí. Takže takový malý souhrn hlavních zásad:

     Psi jsou sice masožravci, ale nikoliv výhradní. A navíc – maso není jen svalovina! Ten, kdo by krmil svého psa jen masem, nadto svalovinou, v domnění, že mu dává to nejlepší, se dopustí velké chyby! Představte si, že psovitá šelma uloví v přírodě zvíře. Sežere je celé – včetně kostí, chrupavek, tuku, kůže, srsti a včetně obsahu žaludku a střev - plných natrávených rostlin! Menší šelmy si navíc přilepšují chytáním hmyzu a požíráním bobulí. Doma tuto situaci napodobíte tím, že budete krmit psa různými druhy masa, včetně vnitřností, včetně kůže, kostí a chrupavek a k tomu budete do krmné dávky přidávat trochu sacharidů (vařená rýže nebo těstoviny nebo syrové ovesné vločky) a vařenou nebo syrovou zeleninu (kořenová zelenina, brokolice, kedlubny, apod.). Poměr je zhruba následující: 60 % masa : 20 – 30 % škrobnaté přílohy : 10 – 20 % zeleniny. U dospělého psa je možné podíl masa ještě snížit, pokud není ve výkonu - výstavy, dostihy, březost, kojení, apod.

     K vařeným bramborám - dříve se říkalo, že brambory projdou trávicím traktem masožravců dřív, než je dokáží strávit, a tedy že jde o balast, o hmotu, která psům z výživového hlediska nic nedá. Dnes se vařené brambory stávají běžnou součástí jídelníčku psů (a to i luxusních granulí) a jak jsem to zkoušela, psi se po směsi syrového masa s rozmačkanými vařenými bramborami (i se slupkou), mohou "utlouct" (a to i ti, kteří to dosud v životě neviděli).

     Rostoucím štěňatům a březím a kojícím fenám se přidávají mléčné výrobky jako zdroj bílkovin a minerálních látek, hlavně vápníku. Nejlevnější je plnotučný nebo polotučný tvaroh, nejmilovanější je Pribináček a jeho ekvivalenty. Vhodné jsou také různé sýry.

     Když budete krmit klasickým způsobem, budete se setkávat s trávicími potížemi, které budete muset umět kompenzovat. Mléko ve větším množství (víc jak 1 dcl) způsobuje u většiny psů průjem, a tak se jim prakticky nedává. Stejně tak tuk – po uvaření masa a zchlazení sbírám a vyhazuji tuk sražený na povrchu vývaru. Velké množství kostí způsobuje obvykle zácpu (a někdy kupodivu průjem).

     Průjem se napravuje vařenou rýží (přesněji řečeno větším podílem vařené rýže v krmné dávce) v kombinaci s libovým masem. Zácpu bych mlékem neléčila, stačí snížit podíl kostí, a nebo kosti na nějakou dobu zcela vynechat.

     Kvalitu a lesk srsti zlepšuje vajíčko – buď syrový žloutek zamíchaný do masového krmení nebo do tvarohu, nebo i celé syrové vajíčko (někteří psi celé vajíčko odmítají). A také lžička jedlého oleje zamíchaná do krmení – jenže zase pozor na průjem.

     Pro psa v rekonvalescenci jsou ideální kousky vařeného kuřecího masa podávaného rukou do tlamy, později, když se pes „chytne“, hustá kuřecí nebo slepičí polévka (bez kostí) se zeleninou a s trochou škrobnaté zavářky.

 

3) kombinované krmení

     Nestačím se divit, když čtu rady ke krmení psů, kde je odsuzováno kombinování kompletního krmení s klasickým. Co jiného děláme sami se sebou? Kombinujeme různé druhy potravin – hotová jídla s těmi doma (laicky) připravenými. U psů to jde (se zachováním zdravého rozumu) také tak. Je jasné, že přidáním čehokoli jiného ke koupenému kompletnímu krmení narušujeme perfektně vybalancovanou rovnováhu živin koupeného krmení, ale kdo z lidí se může pochlubit, že má jídlo s dokonalým složením?

     V praxi můžete svému psovi lecčím zpestřit jídelníček a nemusíte mít strach, že mu ublížíte. Už když nakupujete jídlo pro váš stůl, můžete počítat s vaším psím strávníkem. U nás doma často vaříme hovězí vývary – vývar máme my a maso (včetně části vařené zeleniny a zavářky) dostane pes. Hodí se přední hovězí, žebra, srdce nebo kousek jater. Pozor na slezinu a plíce, po nich mají psi průjem (po slezině totální). Skvělá je hovězí oháňka – pro sebe oberete kousky libového masa a k tomu máte skvělý vývar na polévku, pes dostane kostru se zbytky masa.    

     Z vepřového může pes dostat například kosti od kotlety nebo od vepřového kolene. Nevadí, že je maso osolené a kořeněné – jsou to jen malé kousky. Psi s radostí dorazí i zbytky omáček s knedlíky, s rýží nebo s těstovinami, nic se u nás nevyhodí. A zase – platí, že musí jít jen o malé kousky, o pochoutku, doplnění krmení. Nikdy nemůžou tvořit základ krmení, byť i dospělého psa, zbytky knedlíků, chleba nebo brambor přelité omáčkou.

     U drůbeže pozor – záleží na tom, jak tvrdé kosti jsou. Už dlouho je možné krmit kuřecím masem s kostmi (kuřecí krky, křídla nebo kostřičky) a dnes i kostmi kachními – ovšem jen těmi z velkochovů. U drůbeže z domácího chovu (stejně tak u zvěřiny) maso pečlivě vykostěte, kosti jsou tvrdé, štípají se do ostrých jehel. Když si nebudete jisti, zkuste kost (vařenou nebo pečenou) sami rozkousat – když to zvládnete vy, pes určitě také. Řešením je také dlouhou tvrdou kost podržet uprostřed prsty a dát psovi okousat kloub s chrupavkou z jedné a z druhé strany. Budete překvapeni, jak rychle se to pes naučí.

     Rybí kosti jsou nebezpečné a je třeba psům dávat rybí maso bez kostí. Jemné kosti se rozvaří, ale větší kosti mohou způsobit problém.

     Občas se dají sehnat v řeznictví balíčky vepřových kostí za nízkou cenou. Jakmile jsou v nich lopatky a další větší kosti s chrupavkami, neváhejte! Vysypte psovi kosti na zahradu (nebo obětujte čistou podlahu v kuchyni) a nechte ho užít si! Říká se, že vařením syrové kosti ztvrdnou a jsou pro psy nebezpečné, a proto je třeba podávat jen kosti syrové. Krmím oboje, i když syrové kosti častěji (z praktických důvodů), ale kosti psům podávám, jen když jsem doma a mohu je kontrolovat. Zbylé suché kosti za jeden až dva dny sesbírám a vyhodím.

     Přestože jsou psi masožravci, mohou vás udivit chutí na sladké (různé bábovky, sladké loupáky, piškoty), na zbytky chleba a rohlíků, na ovoce (jahody, meruňky, jablka, hrušky), apod. Pravděpodobně budete muset ohradit zeleninovou zahrádku a nejen proto, aby ji nezdupali do úhoru, možná budete muset postavit provizorní plot kolem některých stromků, aby nesklidili dřív než vy. Ovšem pozor - čokoláda psům v žádném případě nepatří (alkaloidy obsažené v kvalitní čokoládě jsou pro psy jedovaté)! A kromě toho sladkosti vyvolávají u psů stejné problémy jako u lidí – tloušťku, kazící se zuby, apod.

     Stejně tak uzeniny  - přílišné množství soli, dochucovadel a konzervantů činí uzeniny pro psy zajímavé, ale nejsou pro ně moc zdravé. Zbytky uzenin mohou psi dojíst a kromě toho také skvěle poslouží k obalení odporné odčervovací tablety (stejně jako kousek taveného sýra).    

     Pokud nebude pes vysloveně hubený a nebo tlustý, dejte mu, na co má chuť a co vám zbývá. Můžete mu dát maso, které je už víc než navinulé, psi jsou ke trávení lehce zkaženého masa uzpůsobeni lépe než lidé. Ale rozhodně mu nedávejte jakékoliv jídlo plesnivé – plíseň má na psy stejné škodlivé účinky jako na lidi.

 

     Stejně jako u lidí jsou psi jedlíci a psi nimrové. S jedlíky je to relativně snadné – dáte jim stanovenou dávku, případně koupíte dietní krmení, a rozhodně jim nebudete přilepšovat vyžebranými dobrotami. S nimry je to horší – i když si člověk říká, že dobrovolně hlady neuhynou, stejně je to problém. Ten nejlépe vyřeší další zvíře, prostě konkurence. Můj první pes žral jen maso a jen svalovinu a ještě s velkými ciráty. Se zdviženými pysky, aby se ani trochu nedotkl rýže nebo těstovin a vařené zeleniny, vybíral kousky pěkného masa a strávil tím několik nervy drásajících hodin. S příchodem druhého psa začal jíst přílohu v podobě rýže nebo těstovin. S příchodem třetího psa a dvou koček zanořil čumák do misky a nevynořil se dřív, dokud misku nevylízal dočista i s dřív nenáviděnou vařenou mrkví. Stačila skupinka trpělivých podřízených, čekajících, až vůdce smečky od misky odejde, aby zbytky dorazila. Takže – máte-li jednoho psa, nenechte si od něj jen tak něco napovídat!

     A na závěr praktická rada, kterou se řiďte hned od samotného příchodu štěňátka k vám domů – NIKDY nedávejte psovi jídlo od stolu, když sami jíte! Naučíte tak psa žebrat a nikdy se už v klidu sami nenajíte. U nás doma jsme zavedli praxi, že po dojedení necháváme pejskům poslední sousto. A kdyby se stalo, že na ně zapomeneme, něco jim najdeme jako náhradu, pečlivě si to hlídají. Je to dohoda, kterou musí dodržovat obě strany, a funguje to. Přece jen je lepší se v klidu najíst, byť za pečlivého dohledu několika párů zvířecích očí, než neustále shazovat dychtivé držtičky a pracičky ze stolu, případně poslouchat procítěné kvílení, a nebo v nestřežené chvíli přijít o celý oběd (protože kočky si na stůl vyskočí a pejskové dosáhnou, když chtějí).